Rekonstrukce domu na Bílé Hoře

Dům se nachází na Malém Břevnově v lokalitě souvislé řadové zástavby rodinnými domky v těsné blízkosti obory Hvězda. Většina domků v okolí byla postavena během osmdesátých let dvacátého století v podobném stylu, zástavba tak dnes působí celkem jednolitě, funkčně a stabilizovaně, a to i přes ojedinělé výstřelky stavebního boomu doby přelomu století. Dům čp. 2190 je součástí až výjimečně krátké řady pouze čtyř domů, většina ostatních řad v okolí sestává z 6ti až 14ti domů. Většina řad v oblasti využívá svažitého terénu k výškovému členění (uskákání) řady, často pak doprovázenému i uskákáním půdorysným. Vznikají tak tvarově velmi členité srostlice objemů, kdy v některých případech je na první pohled až obtížné určit skutečný počet domů v jednotlivých řadách.

Autoři původního návrhu využili svažitosti pozemku a dle vlastních slov „požadavků bytové normy“, z níž vyplynula potřeba natočení domů vůči uliční čáře, k výškovému i půdorysnému rozskákání jednotlivých objemů. V té době zřejmě oblíbený princip tvarové rozmanitosti a členitosti byl ještě podpořen vystupující hmotou garáže, naopak ustupující fasádou vstupu, pilastrem a navazující římsou na uličních fasádách a balkony / lodžiemi na zadních fasádách.

Z dnešního pohledu naštěstí nebyla realizována původní představa o vyvýšené betonové terase na „muří“ noze, která měla trůnit v zahradě a být s domem a zahradou spojena mohutnými betonovými schodišti. Tato až brutalistní kreace společně s velkolepým řetězovým svodem dešťové vody ze střech všech čtyřech sousedících domů zůstala již v době realizace domů zřejmě z finančních důvodů pouze na papíře.

Navrženy byly stavební úpravy ve dvou etapách. Za prvé kompletní zateplení fasád s výměnou všech výplní včetně drobných úprav několika okenních otvorů a vrat do garáže a zřízení jednoho nového okna. Za druhé revitalizace vnitřních prostor s drobnými úpravami vnitřního uspořádání. Navržené úpravy původní urbanistický ani architektonický koncept nijak nemění, tvar, hmota, členění i stavební otvory jsou zachovány. Jediným výraznějším zásahem viditelným zvenku je realizace jednoho nového okenního otvoru do severní zahradní fasády, díky čemuž získá společenská část domu ve 2.np denní světlo i doprostřed dispozice.

Dispozičně je dům rozdělen na vstupní, servisní 1.np, společenské 2.np s obývacím pokojem, jídelnou, kuchyní a záchodem a soukromé 3.np se třemi ložnicemi a hlavní koupelnou. Toto funkčně dispoziční členění se nemění, i když z dnešního pohledu mrzí nepropojenost obývacího prostoru a zahrady. Návrhem došlo jen k velmi drobným dispozičním úpravám. V 1.np byly upraveny komůrky vedle předsíně a nešikovně tvarovaná technická místnost. Ve 2.np došlo k propojení kuchyně a jídelny a rozšíření průchodu do obývacího pokoje, miniaturní spíž byla připojena k záchodu a vytvořena tak druhá doplňková koupelna. Ve 3.np se pouze posunuly dveře do koupelny, aby byl její prostor lépe využitelný. Koupelna je rozměrově komfortní a umožňuje užívání i početnější rodinou.

Navržená barevnost vychází z již realizovaných rekonstrukcí dvou sousedních objektů čp. 2187 a 2188. Vzhledem k tomu, že autoři pojali dům čp. 2187 na opačném konci řady jako tmavě šedý a sousední čp. 2188 jako světlejší, pokračuje rekonstruovaný objekt v naznačené barvené škále od nejtmavšího čp. 2187 až do nejsvětlejšího čp. 2190. Proto je navržena světlá omítka téměř bílé barvy, jen drobně potlumená. Naopak okna jsou s tmavými rámy, aby byl stejně jako v případě domů čp. 2187 a 2188 dodržen kontrast omítka x rámy oken.

Spolupráce:
Statika: Ing. Tomáš Černý
PENB a NZÚ: Ing. Pavel Jahelka