Přestavba dílny v Úhonicích

Pozemek se nachází v západní části Úhonic v oblasti se stabilizovanou starší, nikoli však historickou, zástavbou rodinných domů. Podél ulice Nenačovské zůstal zachován poměrně široký pruh zeleně s alejí ohromných a krásných stromů. Na několika pozemcích majitelé dříve využili možnost přístupu z Nenačovské ulice a v „zadních“ polohách svých pozemků zbudovali podnikatelské zázemí. Jedním z takových je i pozemek stavebníků. V současné době již ale zázemí pro podnikání neslouží svému účelu, a proto je záměrem bývalou provozovnu přestavět na rodinný dům.

Stávající objekt dílny je dvoupodlažní s plochou střechou a jednopodlažní přístavbou. V přízemí byla velká dílna s obráběcím strojem, v patře jsou tři místnosti a záchod. V jednopodlažní přístavbě je vstup, záchod a dvě místnosti pro skladování a doplňkovou technologii.

Návrh zachovává stávající urbanistické řešení, dvou kolmých hmot, hlavní hmota rovnoběžně s ulicí, doplňková „přístavba“ pak kolmo jako zadní trakt. Z důvodu vytvoření půdního úložného prostoru, ale i tvarového a hmotového začlenění do okolního prostředí je navrženo zastřešení sedlovými střechami obou částí. Celková hmota tak zůstává velmi elementární jako dva pronikající se objemy se sedlovými střechami.

Důsledkem historického vývoje je tak poněkud netypická situace, kdy se nový rodinný dům ocitá dvěma fasádami přímo na hranici sousedních pozemků, jednou fasádou necelý metr od hranice pozemku a zbylá fasáda do zahrady je obrácená k severovýchodu.

Dům využívá bez větších stavebních zásahů dvoupodlažní část současného objektu, jednopodlažní část je navržena k zásadní přestavbě.

V přízemí je prostor bývalé dílny nově využit jako obývací prostor s kuchyňským koutem, využívá velkorysý rozměr a ohromné okno do zahrady. V patře zůstanou stávající tři místnosti zachovány jako ložnice, zachován zůstane i záchod. Na místě stávající jednopodlažní přístavby bude dvoupodlažní část obsahující zázemí domu, v přízemí vstup, záchod, schodiště a tělocvična pro sportovní relaxaci majitelů, v patře koupelnu a pracovnu.

Svébytnou úlohou bylo zajištění denního světla a větrání v koupelně, která je z dispozičních důvodů na fasádě směrem k sousednímu pozemku, tudíž bez možnosti realizovat standardní okno ve fasádě. Koupelna je proto zastropena jakýmsi trychtýřem, který je ve vrcholu korunován střešním oknem. Již tak prostorově velkorysá koupelna je tímto až „bazilikálním“ osvětlením povýšena na skutečnou „lázeň“.

Spolupráce:
Statika: Ing. Tomáš Černý
Zdravotechnika, vytápění: Jan Bauer
Elektroinstalace: Petr Ton
PENB: Ing. Pavel Jahelka