Lokalita je čistě obytná s již téměř dokončenou stavební strukturou rozmanitých rodinných domů od rozsáhlých a tvarově velmi pestrých domů z období konce 90. let až po nedávné úsporné a jednoduché domky. Existující domy v lokalitě jsou téměř vždy umístěny u ulice. Ve velké většině jsou pozemky relativně úzké, což má za následek poměrně častou koncepci předzahrádky do ulice a zahrady za domem, protože standardní domy ponechávají po svých bocích jen relativně úzké průchody. Navrhovaný dům je orientován štítem do ulice a díky svému (v porovnání s domy v těsném sousedství) poměrně malému rozměru netvoří bariéru mezi předzahrádkou a zahradou. Díky tomu je prakticky celá plocha pozemku dobře využitelná jako zahrada.
Vlastní dům je jednoduchý, respektuje základní principy tradičního venkovského stavitelství, obdélníkového půdorysu, s přízemím, podkrovím a neobytnou půdou. Sedlová střecha prostého tvaru bez zbytečných tvarových kreací je doplněna jedním velkým vikýřem, který otevírá ložnici v podkroví jižnímu slunci. Výrazná kvádrovitá hmota vikýře a formáty okenních otvorů odlišují tento dům od konzumní zástavby rodinných domů v okolí. Ve štítech jsou navržena horizontální, až pásová okna. Střední pokoj je prosvětlen radikálním vikýřem, který je tak jediným prvkem v pozitivním smyslu narušujícím klidnou formu kvádru se sedlovou střechou. Vikýř je ze všech stran kryt falcovaným tmavým plechem, aby zdůraznil svou odlišnost.
Přímo z ulice je přístupná garáž, která stojí samostatně, aby hmota obytného stavení mohla zůstat v základní formě. Vstup do domu a druhé venkovní parkovací stání je zastřešeno jednoduchou pultovou, lehkou střechou. Prostá, užitková kvádrovitá forma garáže se výrazně odlišuje od hmoty rodinného domu, a to i vizuálně. Dům je omítaný, světlý se sedlovou střechou s pálenými taškami. Garáž je naproti tomu navržena ze štípaných betonových prolévacích tvárnic černé barvy. Tmavá barva garáž odsouvá opticky do pozadí a upřednostňuje vlastní hmotu domu.
V přízemí tvoří srdce domu jídelna umístěná ve středním traktu, která je velkoryse propojena s venkovním prostorem, terasou a zahradou. Jídelna je koncipována jako společenská místnost, ve které se odehrávají nejrušnější aktivity rodinného života. Přilehlá kuchyně, záměrně poněkud oddělená, je tak spíše pracovnou a zázemím, než trvale společně obývanou prostorou. Obývací pokoj je pak soukromý, klidný prostor určený spíše pro odpočinek a klidné posezení než pro společenský večírek. V kuchyni i v obývacím pokoji jsou okna přes roh, aby byla maximálně využita jejich exkluzivní rohová pozice.
Spolupráce:
Statika: Ing. Tomáš Černý
Zdravotechnika, vytápění: Jan Bauer
PENB: Ing. Ivo Frýdl